|
|
Československá diplomacie a Izrael v letech 1948-1967
Krausová, Noemi ; Putík, Daniel (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Noemi Krausová Bakalářská práce Československá diplomacie a Izrael v letech 1948 - 1967 2015 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem diplomatických vztahů Československa a Izraele v letech 1948 - 1967. Československo bylo vůči palestinským Židům v prvních poválečných letech velmi vstřícné a podporovalo myšlenku na vznik židovského státu v Palestině. Tento "trend" přátelských vztahů se nezměnil ani po komunistickém převratu v roce 1948. Československo se dokonce stalo jedinou zemí, která dodávkami zbraní a vojenského materiálu podpořila Izrael v jeho válce za nezávislost v letech 1948/49. Zhruba od roku 1950, kdy se začal měnit postoj SSSR k Izraeli, se však začal měnit i ten československý. ČSR již bylo Moskvě stoprocentně podřízené a jeho zahraniční politika odpovídala sovětské linii. Vztahy s Izraelem se postupně zhoršovaly, zlomovým bodem byl antisemitský a antisionistický proces s Rudolfem Slánským v Československu v roce 1952. Izraelská strana byla tímto obratem v československém přístupu překvapena. Nastoupená linie nepřátelství vyvrcholila roku 1967, kdy byly diplomatické styky po šestidenní válce úplně přerušeny. Tato práce mapuje vývoj vzájemných vztahů ve sledovaném období, a to na základě obsahové analýzy dokumentů uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a v Národním...
|
|
|
Od sionismu k antisionismu: Proměna vztahu Československa a Izraele na stránkách Rudého práva (1947-1953)
Eder, Ivana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce Od sionismu k antisionismu: Proměna vztahu Československa a Izraele na stránkách Rudého práva (1947-1953) pojednává o období, ve kterém došlo k přerodu vztahů Izraele a Československa. Nejprve se práce zabývá materiální a diplomatickou podporou, kterou Československo vznikajícímu státu Izrael poskytovalo. Následně rozebírá události, které vztahy obou států narušovaly a vedly k vzájemnému odcizení. V posledku popisuje období, kdy se země dostaly do otevřeného nepřátelství a Československo zaujalo velmi negativní postoj vůči sionismu. V práci jsou nastíněny dva pohledy na tyto události z let 1947-1953. První reprezentuje pohled historiků na základě faktů a dobových dokumentů. Druhý pohled poskytuje vhled do toho, jak světové dění interpretovala Komunistická strana Československa skrze svůj tiskový orgán Rudé právo. To bylo soudobým nejčtenějším periodikem s nákladem převyšujícím jeden milion, jehož úkol byl šířit propagandu, izolovat občany od režimu "nepohodlných" informací a směrovat je žádoucím směrem - tedy k Sovětskému svazu. Výstupem této diplomové práce je důkladná kvalitativní analýza relevantních článků Rudého práva a jejich následná komparace s historickým bádáním.
|
|
|
Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie
Venclová, Marie ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie se zabývá srovnáním pojetí významu národa ve Třech řečech o židovství, které přednesl pro pražský sionistický spolek Bar Kochba v letech 1909-1910 Martin Buber a v textu Problém malého národa od Tomáše Garrigue Masaryka. Kromě samotné analýzy obou textů je součástí práce všeobecný úvod, pojednávající o počátcích moderního sionistického hnutí. Dále pak oddíl, týkající se okolností vzniku pražského sionismu a jeho profilace v rámci studentského spolku Bar Kochba. Jedna z podkapitol je věnována osobě a názorům Martina Bubera v době před přednesením pražských přednášek, jeho kontaktům s pražským prostředím a reakcím na obsah jeho řečí. V souvislosti s Masarykem je zmíněno jeho postavení na poli české politické scény v 90. letech 19. století a jsou uvedeny kontakty se židovstvím a sionismem na poli jeho předválečného díla. Cílem textového rozboru je pojmenovat společné rysy Buberova a Masarykova vnímání národa, jeho kulturních kořenů a významu pro lidstvo, jakož i úkolů jednotlivce v národním hnutí. V závěru práce jsou pojmenované výsledky srovnání a krátký oddíl je věnován uznání židovské národnosti v nově vzniklém Československu. Klíčová slova Sionismus, humanismus, nacionalismus, Praha, Martin Buber, Tomáš Garrigue...
|
|
| |
|
|
Náboženské politické strany v Izraeli
Nejedlá, Iveta ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na Izraelské náboženské politické strany a otázku jejich vzrůstajícího vlivu. Dále také na případnou zvyšující se religiozitu státu. Náboženské strany jsou rozděleny na základě tří určujících faktorů. Těmi jsou postoj k sionismu, míra zastoupení sefardů ve stranách, tedy zda jde o stranu aškenázskou, či sefardskou a nakonec na základě vyhranění se v oblasti postoje vůči Arabům (Palestincům). V první části práce je také popisován historický vývoj, vedoucí k založení státu. To kvůli představení situace, a nálad, které předcházeli vzniku státu a pro lepší pochopení vztahů, mezi Izraelci a Arabi. Míra religiozity Izraele je analyzována na základě vlivu náboženských institucí na chod státu. Těmi jsou kromě ministerstva pro náboženské záležitosti, také rabínské soudy, vrchní rabinát a lokální náboženské rady. Pro určení náboženské povahy státu, je v práci také rozebírán a popisován status quo v záležitostech vztahu státu a náboženství.
|
|
|
Obraz východního Žida v českých židovských časopisech 20. stol. (do r. 1938)
Fottová, Magdalena ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Práce se zabývá obrazem východního Žida v česky psaných časopisech sionistického a českožidovského hnutí v letech 1910-1925 a jeho místem v identitě obou skupin. Základem pro rozbor jsou literární texty (původní i překlady) s postavami východních Židů, které vzhledem ke svému umístění v oficiálních periodikách českožidovských a sionistických institucí představovaly fikční světy přijatelné pro ideologii daného hnutí a spoluvytvářely tak literární obraz východního Žida v kolektivní paměti jeho stoupenců. Popis frekventovaných rysů těchto postav je doplněn historickým kontextem s použitím souvisejících publicistických příspěvků zkoumaných časopisů. Klíčová slova Východní Žid, 1. světová válka, židovská identita, asimilace, sionismus, židovské časopisy, stereotypy, postavy.
|
|
|
Cesta Československa od podpory sionismu k antisionismu (1947-1957)
Habermann, Tomáš ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent) ; Pejčoch, Ivo (oponent)
Tématem disertační práce je proměna vztahu komunistické strany Československa a československého totalitního režimu k sionismu v letech 1947-1957. Hlavním cílem archivního výzkumu bylo zmapování podpory sionistických aktivit při vzniku státu Izrael a přiblížení postupného přechodu komunistů z pozice podporovatelů sionismu do pozice zarytého antisionismu. Pomoc rodícímu se státu Izrael v letech 1947-1949 je přiblížena prostřednictvím role Československa na valných shromážděních OSN v roce 1947 a role ČSR jako člena United Nations Special Committee on Palestine. Dále prostřednictvím dodávek vojenské techniky do Izraele, diplomatické podpory, podpory emigrace a výcviku židovské brigády na území ČSR v roce 1948. Postupný přechod do antisionistických pozic na přelomu čtyřicátých a padesátých let je demonstrován na komplikovaných jednáních o hospodářské spolupráci a na zasahování režimu do chodu Židovských náboženských obcí. V první polovině padesátých let se podpora a spolupráce změnila ve vyloženou opozici a vyústila v diplomatickou roztržku způsobenou procesem se Slánským. Ten měl jasný antisemitský a antisionistický rozměr. Vyloženě antisionistická pozice režimu je doložena prostřednictvím dalších politicky motivovaných procesů - především procesu s izraelskými diplomaty Šimonem Ornsteinem a Mordechajem...
|
|
|
Izraelská národní identita v písních No'omi Šemer
Kuželová, Mariana ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Menachem Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato práce si klade za cíl zachytit motivy izraelské národní identity v písňových textech izraelské textařky a skladatelky Noʿomi Šemer (1930-2004) z jejího tvůrčího období do roku 1967. První kapitola pojednává o dějinách hebrejské ideologické písně od konce 19. století do 60. let 20. století. Druhá kapitola se zabývá těmi biografickými prvky a politickými názory Noʿomi Šemer, které jsou relevantní pro pochopení její tvorby. Dále jsou představeny metody a výsledky analýzy autorčiných textů, kterou provedl Michael Gadish, a z níž tato práce do jisté míry čerpá. V této kapitole je rovněž popsán vztah mezi tvorbou Noʿomi Šemer a izraelskou národní identitou její doby. Poslední kapitola se zaměřuje na nejvýraznější motivy autorčiny tvorby, kterými jsou biblické motivy, motiv vojáka a motiv budování. Každému z těchto motivů je věnována samostatná podkapitola, ve které je na ukázkách písňových textů předvedeno, jakým způsobem autorka s danými motivy nakládá. Práce je doplněna o obrazové přílohy, které dokazují přítomnost zmíněných motivů i v tehdejší izraelské vizuální kultuře. V závěru se práce snaží navrhnout možné příčiny relevance těchto motivů v kultuře a identitě tehdejší izraelské společnosti.
|
|
|
Mýtus hebrejského moře: jeden s aspektů sionismu Zeeva Žabotinského
Coman, Adam ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Wein, Martin (oponent)
Předkládaná disertace zkoumá ideu tzv. Hebrejského moře a proces její mytologizace v díle a politické činnosti Vladimira (Ze'eva) Žabotinského. Žabotinskij (1880-1940), vedoucí představitel sionistického revizionistického hnutí, rozvinul koncept Hebrejského moře, který dále uplatňoval v různých oblastech svých sionistických aktivit. V rámci vnitřní sionistické politiky tato idea sloužila jakožto prostředek ke zvýšení vlivu na sionistickou mládež a na průběh formování nového Židovského národa, a to zejména vůči sionismu dělnickému, hlavnímu ideologickému směru tehdejšího sionismu. V tomto ohledu bylo největším úspěchem tohoto konceptu založení námořní akademie Civitavecchia v Itálii. Na mezinárodně-diplomatické úrovni byla myšlenka Hebrejského moře využita k upevnění politických vztahů mezi revizionismem a Itálií, o což Žabotinskij usiloval již od počátků své sionistické kariéry. Koncepce Hebrejského moře taktéž přispěla významnou měrou při formování Žabotinského osobité představy národní identity, podle které byli Židé vnímáni jakožto obyvatelé Středomoří, a nikoliv jakožto pouštní, či blízkovýchodní národ. Tato představa vychází z tehdejších teorií o hebrejské identitě, podle kterých je nutné Hebrejce primárně spojovat s Fénickou říší, a ne nutně s židovským monoteismem. Z ekonomického hlediska...
|
|
|
Nacionalistické myšlenky v liberálních spolcích: židovský spolek Makabi Hacair a československý spolek Junák
Heyzl, Martin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Diplomová práce Nacionalistické myšlenky v liberálních spolcích: židovský spolek Makabi Hacair a československý spolek Junák se věnuje dvěma liberálně definovaným spolkům v období meziválečného Československa. Na základě vybraných rozhovorů s pamětníky zkoumá projevy nacionalistické (včetně sionistické) ideologie v liberálním prostředí. Každý spolek je reprezentován třemi narátory, kteří byli vybíráni s ohledem na věk, genderovou vyváženost a lokální hledisko. Práce se skládá ze tří kapitol, přičemž je nejprve popsána společenská situace ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století, a to jak českého, tak židovského obyvatelstva. V další části práce jsou pak využity orálně historické metody výzkumu, analýza a interpretace rozhovorů. V průběhu analytické části je hledána odpověď na výzkumnou otázku, jak se nacionalismus, popřípadě sionismus projevoval v liberálním prostředí spolkových organizací.
|
host ::
RSS.